Deník výpravy aneb naše cesta do pravěku

Dne 30. 7. 2018 začínáme psát svůj příběh o cestě do pravěku, kterou jsme podnikli v rámci příměstského tábora pořádaného skauty v Kouřimi pro firmu Lonza Biotec s.r.o. Pětidenní výpravy se zúčastnilo celkem 17 dětí a několik dospělých z našeho skautského střediska. Počasí nám po celou dobu cesty přálo, někdy až moc, ale i přesto jsme šli do všech aktivit naplno. A jak vypadá taková cesta do hloubi historie?

Jistě znáte příběh ,,Cesta do pravěku“.  Jedná se o český fantastický film režiséra Karla Zemana z roku 1955, ve kterém se čtveřice chlapců Petr, Jirka, Toník a Jenda, vydává na své pramici proti proudu Řeky času. Navštěvuje čtvrtohory, třetihory, druhohory a prvohory. Dostávají se až k silurskému moři, kde nacházejí živého trilobita. A tato cesta čeká i nás.

----------------------------------------------------------------------

Den první

Po sedmé hodině přichází první členové naší výpravy. Hned od rána hrajeme pohybové hry. Kolem osmé hodiny jsme v kompletní sestavě. Je čas na poznávací a seznamovací aktivity, abychom opravdu znali každého člena výpravy. Už se všichni známe?

Dobrá, musíme se na naší výpravu připravit. Vzhledem ke skutečnosti, že je nás tolik, je potřeba se do pramiček rozdělit na skupiny. Čtyři nejstarší členové se stávají kapitány, zavážou si oči šátky a chodí po slepu a po paměti v celém areálu skautovny. Snaží se najít hloučky dalších členů výpravy. Když najdou svého ,,nahodilého“ kamaráda, přenáší si ho ke svému startovnému místu a hledají dalšího, neb každý potřebuje mít celkem čtyři společníky.

Po roztřídění členů na čtyři výpravy je potřeba se sbalit. Co si budeme povídat, členové výpravy jsou prý pěkní bordeláři. V kumbálu má každá výprava svých 24 věcí (napsaných na papírkách). Musí zdolat postupně cestu k těmto věcem a zároveň si musí dát pozor na nahněvanou maminku, které vadí, že opět kramaříme. Když se nám konečně podaří věci přinést, musíme si ve skupinkách rozmyslet, kterých sedm věcí opravdu nutně potřebujeme na cestu. Vybrali jsme si správně? To hned zjistíme, když papírky otočíme a sestavíme mapu. Postupně se všem objevuje místo v Podskalí s křížkem, tak na co čekáme? Jedná se pravděpodobně o pozůstatek jeskyně, v níž kluci z příběhu našli zkamenělinu trilobita. Zde prý začíná pouť do pravěku.

Výpravy se postupně po složení mapy vydávají na místo. Jaké překvapení, když se po chvíli vracejí hromadně…a zklamaní. K místu nedošly. Probíhá tam natáčení. Co teď? Bez prozkoumání křížku na mapě se přeci nemůžeme pohnout dále, a tak se do Podskalí vydáváme s dětmi i my dospělí. Nakonec filmaře přesvědčíme, pustí nás přímo k místu, kde děti nacházejí celkem čtyři zkameněliny trilobitů. Vracíme se do skautovny, abychom si je řádně prohlédli. Na zadní straně nacházíme popis kroků. Copak i zde je něco ukrytého? Ale ano, i když s velkým vypětím sil, nalézáme deník z výpravy chlapců. Přečteme si první kapitolu. Pak si pro zábavu zahrajeme hru ,,živé stavby“ a můžeme vyrazit na oběd.

Po obědě nás čeká poslední činnost, bez které bychom nemohli cestovat – pramice. Každý tým vytváří svůj krásný papírový model lodi se jménem a dosahující minimální délky 60 cm, ale protože jsme si na cestu nepřibalili nůžky, nesmíme je použít. Také si tvoříme vlajky, které následně schováme v areálu – do zítřka si je vzájemně můžeme loupit. Den by dlouhý, trávíme čas ještě několika hrami pro zasmání a před pátou hodinou poslední člen výpravy odchází domů. Zítra je taky den.

-----------------------------------------------------------------------------------------------

Den druhý

Opět se scházíme a opět náš den začíná troškou pohybu s ringo kroužkem. Uděláme vyhodnocení předchozího dne a hurá na přečtení si další kapitoly deníku. Naše výpravy zažívají podobný příběh, který zažili i kluci. Přichází neskutečné horko. Hrajeme tedy hru se šátky, kdy každý člen výpravy se zavázanýma očima má za úkol zout členovi jiné výpravy boty, či si najít své boty a rychle se obout. Dost se u toho nasmějeme. Po svačině nacházíme jeskyni s malbami, a tak i my vytváříme umělecká díla na velký kus papíru. Dvě výpravy společně zvolily motiv mamuta a další dvě výpravy zvolily jeskynního muže. I přestože jsme nesměli použít nic jiného než techniku obtisku rukou či nohou a každý člen tam musel mít svůj obtisk, vznikly krásné obrazy. Čas umýt se a razit na oběd.

Po obědě prozkoumáváme čtvrtohory. Putujeme klikatě po fáborcích na Staré Kouřimi a hledáme 12 úkolů. Na začátku cesty se snažíme jít svižně, neb natáčení je stále v plném proudu. Hned přichází lehké zklamání, někdo nám v Podskalí sebral úkol č. 1. Nevadí, máme jich ještě 11. (Výpravy vyráží po 10 minutách a po cestě plní nejrůznější úkoly. Celková trasa jim zabere hodinu a půl.) Chvíli si povídáme, napijeme se, odpočineme si. Zahrajeme si ještě klidové hry s míčem. Čas plyne jako voda, tak zase zítra, kamarádi!

--------------------------------------------------------------

Den Třetí

Dnešní ráno začínáme běhacími duely mezi  sebou, a to po dobu než se k výpravě přidají všichni členové. Následně si přečteme další kapitolu deníku – třetihory a uděláme vyhodnocení včerejších aktivit. Je velmi teplo, a tak se vydáváme směrem na Bukačov. Musíme vyzkoušet své papírové lodě. U mlýna zjišťujeme, jak bídně se naše krásná Kouřimka má. Naše lodě jsou malé a ta trocha vody nám snad postačí. Pomocí provázků se s nimi snažíme splavit určitou trasu. Hodnotí se výdrž lodi, držení směru a čas. I při této aktivitě se všichni velice bavíme. Přeci jen, nikdo z nás si nechce sednout do bláta. Po projetí trasy všemi týmy následují silové hry, neboť dle deníku byly v této etapě různí predátoři a dravci. Po několika hrách se přesouváme opět na základnu. Máme ještě čas do oběda? Bezva, pokračujeme hrou želvičky a ještěři (želvičky se snaží dostat k moři, ještěři jim v tom brání). Jedenáctá hodina je tu, připravujeme se na oběd a razíme. Po obědě se na skautovnu nevracíme, dnešní odpoledne nás čeká boj s krokodýly a kde jinde, než v bazénu, což bylo v tomto teple příjemnou změnou. Loučíme se a zítra opět na viděnou.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------

Den čtvrtý

Ráno začínáme se švihadlem a přeskakováním lana. Po příchodu všech začínáme vyhodnocením předchozího dne a přečtením další kapitoly deníku. Vhledem ke skutečnosti, že včera naše pramice nedopadly valně a dle deníku je navíc rozšlapal dinosaurus, musíme si dnes udělat vory. Děti se učí uzel, který je velmi kvalitní, ale jen v případě, že se na všech částech voru vytvoří důkladně. Co si budeme namlouvat, vory vypadaly dobře, ale po zatěžkávací zkoušce Kojota, padly. Byly jsme naštvaní, ale i to k tomu občas patří, neboť to nás dokáže posunout dál. Volíme tedy jednodušší svázání, které už bude držet, i kdyby se po voru prošel velký dinosaurus, či si s ním pohrál sebedivočejší Kojot. Čas oběda se přiblížil. Když se vrátíme, jdeme vyzkoušet naše vory, které musí zdolat opět určitou trasu a pak nést i nějaký náklad. Super, jsme šikovní a nepochybujeme o sobě. Všechny vory svou cestu zvládly, můžeme pokračovat dále. Přesouváme se na skautovnu. Dneska je opravdu velmi teplo. Schováme se na chvíli do klubovny. Každý dostává papír a losuje si název zvířátka. Názvy jsou to vskutku zvláštní, občas děsivé či krkolomné, ale reálné – zvířátka s těmito názvy existují. Snažíme se nakreslit svá zvířátka s představivostí, jak by asi mohlo vypadat. Pak v kroužku porovnáme naše malby s reálnými fotkami. Touto činností si chceme ukázat, že existuje spousta zvířátek, které neznáme, ale existují. A že názvy nám sice mohou naznačovat vzhled, ale ne vždy tomu tak je.

Protože jsme neposedové, co mají rádi pohyb, přesouváme se po klidové hře do nepředstavitelného horka ven. Zahrajeme si slepý fotbal a další pohybové hry. Dnes nás čas neomezuje, neboť v areálu přespáváme. Máme i možnost si rozhodnout, co bychom chtěli dělat. Starší členové výpravy si chtějí zahrát sebepoznávací hru s házecí kostkou, ti menší si s námi házejí s ringem a míčem. Přichází pomalu hlad, rozděláváme oheň, připravujeme velkou plachtu, na které budeme všichni spát. Najíme se, naladíme kytary, ostatní členové výpravy se zachumlají do spacáků a zpívají s námi, až do doby, kdy se jim o zpěvu začne zdát. Poslední samozřejmě jdou spát kytary, hodinky upozorňují půl jedné ráno.

--------------------------------------------------------------------

Den pátý

Hola, hola, pátý den nás volá. Posnídáme, uděláme vyhodnocení dne minulého…a? Nastává čas k tomu, prodrat se bažinami, přesličkami až k moři, k živým trilobitům. Prodíráme se po ,,prknech“ až k bráně, kde na nás čeká ,,kimovka“ (obrázky na paměť) a opět se stejným způsobem vracíme zpět ke startu, kde musíme napsat co nejvíce věcí, které jsme u brány viděli. Hotovo? Přichází zhodnocení celého týdne, povídáme si a ukusujeme sladké trilobity za dobře odvedenou práci. Všichni jsme z celého týdne unavení, a tak vyndáme luky a pro radost si zastřílíme na terč. Následně se přesuneme na poslední společný oběd a po obědě? Na nás čeká velký úklid. Pak si hrajeme vše, co nás napadne a co si ještě chceme zahrát, než se rozejdeme do svých domovů. S úsměvy si zamáváme a popřejeme si hezké prázdniny....