Deník výpravy

,,Po stopách vlků 18.-20.10.2019,,

Pátek 18.10. 2019

V 16:00 hodin začínala schůzka vlčat jako každá jiná, jen s tím rozdílem, že vlčáci přicházeli s velkými batohy, spacáky, karimatkami a jídlem na tři dny. Své vybavení si nejprve umístili v klubovně na kupičky. Program schůzky (účelně oddělený tak, aby děti ,co nešly na výpravu, mohly jít na schůzku) byl zaměřen na zdravovědu. Nejprve jsme se naučili pár důležitých věcí a při hře si vyzkoušeli, jak jsme si dovednosti osvojili. A za odměnu nás čekaly další společné hry, při kterých jsme objevovali svou pohybovou zdatnost. Téměř u konce schůzky přišlo za mnou jedno vlče, ačkoli původně nechtělo přespávat, rozmyslelo si to. Volali jsme rodičům, a tak se stalo, že na výpravu nás bylo 12 dětí a tři dospělý.

V 18:00 hodin jsme se přesunuli do klubovny a přišel další účastník – skautka Wewe. Zatopili jsme v klubovně vlčat a skautů a připravili si pelíšky. Kluci, co měli první připraveno, šli s Dandou ,,postavit“ oheň. Co si budeme povídat, zezačátku byl v klubovně pěkný chaos, všude obaly od spacáků, boty, polštářky…no jo, vlčata. Trošku jsme nepořádek společně porovnali. Vyndali si z tašek vše, co se musí chladit a přišla jedna z maminek s vynikajícím perníkem a bábovkou a tatínek se štrůdlíky.

V 19:10 hodin jsme vyběhli ven. Každý měl za cíl si najít klacek na opékání. Kluci hledali s vervou. Někteří hledali i víckrát, protože jejich klacek byl moc malý, moc silný, jedovatý, moc suchý … ale nakonec téměř každý byl úspěšný. Slyšíme křik… áááá, Mikuldu chytil zlý šípek za klubovnou, vlče bylo zdárně vyproštěno, a tak jsme mohli pokračovat v plánu. Vyřezali jsme špičky, posedali si u ohně a povídali si. Náš smích musel být slyšet až na náměstí. (Voťas si opékal svou ,,kouřimskou klobásku“, přepálil se klacek, klobáska spadla do ohně a Vojťas volá: ,,Kdo mi ukradl kouřimskou klobásu?!“ Přiskočil Danda a klobásku včas vylovil). Před osmou hodinou přijíždí z fotbalového zápasu Marťas (dvanácté vlče). Připravil si svou ,,postel“ a hned se zapojil do programu skautské výpravy.

V 20:30 začínala noční hra. Kluci se museli vloupat do muzea exotických bájných tvorů. Bájní tvorové jsou po celém areálu. Ve dvojicích a dle mapky muzea bylo potřeba je všechny najít (černý podklad označený pouze vlčí tlapkou). Na každém tvorovi bylo určité písmenko, které kluci opisovali do připravených tabulek. Ale pozor, hlídači! Jakmile někoho z vlčáků chytil hlídač, musel se vrátit do klubovny, kde ho čekal nějaký úkol, po splnění se mohl vrátit. Hra kluky moc bavila. Po hodině jsme ji ukončili. Vlčata získala slova: Kopeček, potok, deset kroků, strom, křížek. Museli jsme zapojit své hlavičky. Kde to jen může být? Po chvíli razíme do Podskalí. Vykopeme bedýnku a v ní jsou mapy, časy odjezdu. Zjistili jsme, že odjíždíme do Zásmuk.

Ve 22:00 hod nás ještě čekalo rychlé sbalení se na ráno dle seznamu věcí, hygiena a převlečení na spaní. Noc byla velmi teplá, krb hořel do rána.

-------------------------------------------------------------------------------------

Sobota 19.10. 2019

V 6:15 hodin Marťa vstává jako služba. Uvařila čaj a nakrájela pekáče od rodičů.

V 7:00 hodin byl budíček pro všechny. Převlékli jsme se, ustali si postele a běželi jsme do Šumavanky na snídani. Posnídali jsme, popovídali si a přesunuli se zase do naší klubovny. V 8:10 hodin přišel čas, kdy kluci po družinkách koumali ještě jednou mapy.

V 8:35 hodin byl odchod na autobus. Stihli jsme ho jen tak tak. Na nádraží už na nás čeká skauta Terka (Cestička). S přestupem se dostáváme do Zásmuk. Odtud nás kluci vedli pouze sami.

Skrz Zásmuky se pečlivě kluci drželi ulic a turistické značky. Jaká náhoda, že jsme potkali jedno krásné dětské hřiště, kde si chtěli trošku pohrát. Proč ne, máme na to celý den. Pak jsme potkali druhé hřiště, i tady se hned pověsili na herní prvky. Je to přeci jen jejich výprava, a tak i tady jsme zastavili. Na konci Zásmuk je poslední dětské hřišťátko, posvačili jsme a pohráli si šátkové hry. Na tomto místě každý získal svůj první vlčí zub.

V 10:35 hodin jsme opustili Zásmuky. Cestičky se klikatily hlavně lesy, poli a krásnou přírodou. Cestou na několika stanovištích si družiny vlčat četly informace o vlcích – Vzhled, rodina, smysly, potrava, výskyt ve světě, výskyt v ČR. A vždy na dané téma si zahráli několik her. Za splnění daných úkolů a her děti získávaly vlčí zuby.

Ve 12:00 hodin byl čas oběda. Našli jsme si krásnou louku, rozdělili jsme se do celkem 4 skupin (tři vlčata a u každého jeden dospělý či starší). Vykopli jsme malé drny a nyní se museli kluci snažit si najít co nejvíce vhodného dřeva. Úkolem dospělého bylo pouze radit. Přeci jen, každý, kdo se chce v přírodě najíst, si musí umět obstarat vše, co k tomu potřebuje (až na konzervičky, ty jsme měly sbalené sebou:). Kluci jsou šikulové, všem po chvíli hořel malý ohýnek. Ohřáli jsme si obědy, uklidili po sobě, aby nikdo nepoznal, že tady někdy někdo vařil. A mohli jsme pokračovat v cestě a hrách.

V 15:45 hodin jsme dorazili na louku u bývalého rybníka Strašík, o kterém jsme si také povídali. Zahráli si další hry. Další cesta byla do Bukačova, i tady nás čekali další hry a hurá do kluboven. V Podskalí jsme si ještě zkusili, kdo hodí nejvíce žabek. Klubovna už je blízko...ale kluci se posledních pár kilometrů těšili na nákup v obchůdku u Pražské brány. Vyjdeme kopeček, nakoupíme si a vracíme se na skautovnu.

V 17:20 hodin stojíme před klubovnami. Čekali tu na nás vynikající jablíčka od jednoho tatínka. Odemykáme klubovny…ale kampak….nejprve společné venkovní ošetření nožiček po celodenním výšlapu. Každý dostal vlhčený ubrousek a pořádně si nohy otřel. Pak rychle pro nové ponožky a mohli jsme jít na sváču. (Sobotní čas rychle utíká a vlče Filousek po návratu z cest už musel k babičce, loučíme se s ním).

Po sváče jsme si vyráběli monstr-maňásky. A následoval lehký úklid a večeče. Vařili jsme společně polévku. Přichází návštěva -  Lucka s Mílou a Evžen a Alešem (skaut). Aleš by se rád přidal, proč ne? Jedině dobře. Doběhl si domů pro věci a zůstal s námi přes noc, stejně jako Fialka (skautka), která večer přišla. Po večeři se hrály nejrůznější noční hry – zvědi, noční obrácená schovávaná apod. Nakonec pro velký úspěch si opět zahráli vloupání do muzea (šifry se upravily, aby dětem vyšlo něco jiného).

V 22:00 hodin jsme se začali chystat do postelí. Některá vlčata usnula dříve, než byste řekli ,,dobrou noc“, což je známka velké spokojenosti. My velcí si ještě povídáme vedle v klubovně, společná zpětná vazba. Kolem půl jedné ráno ulehli i poslední dospělí mohykáni.

-------------------------------------------------------------------------------------

Neděle 20.10. 2019

V 6:15 hodin vstávala první Marťa, vzbudila Mikuláška, který odjížděl z výpravy dříve (na plavání). Ve vedlejší klubovně již měl sbalené věci, převlékl se a šel s Marťou připravit snídani ostatním. Nasnídal se a v 7:15 hodin odjel.

Budíček pro ostatní byl v 8:00 hodin. Nasnídali jsme se a začali uklízet ve všech klubovnách, kde jsme se pohybovali. Po úklidu si každý nabral do ruky ,,pombersky,,, které přivezl Martínek.

V 10:45 hodin přicházeli první rodiče. Popovídali jsme si s každým, kdo měl zájem. V půl jedenácté už nebylo v klubovnách jediné vlče.

V 11:00 hodin opouštíme všichni skautský areál.

Shrnutí: Výprava programově byla naplánována tak, abychom nepromarnili ani minutu času, ale zároveň jsme nebyli v časovém presu. Tato výprava byla silně zaměřená na propojování a stmelování kluků -  přeci jen jsme všichni skautský bráškové a sestřičky. Děti, i my dospělý, jsme si to plně užili a každý člen výpravy se zase o kus posunul ve svém seberozvoji, samostatnosti a přežití v přírodě. Tři dny jsme žili společně svůj skautský sen… bylo to krátké … a budeme se těšit opět příště!!

Více foto na: https://mydreams.rajce.idnes.cz/Vyprava_vlcat_%2C%2CPo_stopach_vlku_18.-20.10.2019/