Olave Baden-Powellová

(22. 2. 1889 – 25. 6. 1977)

Narodila se 22. února 1889 jako třetí dítě v bohaté rodině. Tatínek po ukončení studia v Cambridgi dostal od otce úkol řídit pivovar, což naprosto odporovalo jeho povaze – byl milovníkem poezie a umění vůbec. Po deseti letech úspěšného řízení podniku výhodně pivovar prodal a věnoval se jen svým koníčkům. Matčina rodina měla z jedné strany šlechtické předky, ale zchudla, takže maminka než se vdala, pracovala jako guvernantka. Po celý život si pečlivě psala deník. Lady B.-P. z něho cituje ve svém životopisu celé pasáže.

Často se dohadujeme, jaké je to vlastně jméno – Olave. Zde se projevila otcova láska k severským ságám. Pro chlapce si přál jméno Olaf, dcera byla tedy Olave. Tatínek měl ještě jednu zvláštnost: nevydržel dlouho na jednom místě, proto se rodina často stěhovala. Když konečně v roce 1908 koupil vlastní dům, byl to sedmnáctý domov pro Olave.

V lednu 1912 doprovázela svého otce na cestě na Jamajku. Bylo jí 23 let. Cestou se na lodi seznámila a tajně zasnoubila s pětapadesátiletým Robertem Baden – Powellem, zakladatelem skautské organizace. Když Baden – Powell ukončil svou cestu za skauty v USA, Japonsku, na Novém Zélandě, v Austrálii a Jižní Africe a vrátil se domů, oznámili v září své zasnoubení a 30. 10. 1912 měli svatbu.

Za první světové války, v letech 1914 – 1918, se skauti i skautky velice osvědčili. Olave měla dvě malé děti, a přesto odjela do Francie a podílela se na práci v útulku pro vojáky. V roce 1916 ji zvolili náčelní anglických skautek. Předtím prošla nejrůznějšími nižšími funkcemi. Za rok se jí narodilo třetí dítě. Později manželé Baden – Powellovi pečovali i o tři osiřelé neteře, vychovávali tedy šest dětí.

Po návratu do vlasti se hned zapojila do práce. V přeplněných vlacích jezdila do vybombardovaných měst a povzbuzovala skautky, aby si nezoufaly a pomáhaly, kde mohou. Konečně přišel rok 1945. Ještě před koncem války se vypravila na kontinent a navštívila Francii, Švýcarsko, Itálii, Lucembursko, Belgii. Po uzavření příměří pokračovala v návštěvě dalších zemí a vrátila se až počátkem podzimu. Celý její život byl naplněn cestami, při nichž několikrát objela svět. Československo ji přivítalo v roce 1946. Měla zájem o organizaci ve všech zemích. V roce 1973 vydala svůj životopis. Lady Baden – Powellová zemřela na vážnou nemoc 25. 6. 1977 a byla pochována v Keni.

Na závěr Jedna z jejich myšlenek:

„Ve světě plném nejistoty a strachu září naše hnutí jako zlatý řetěz na tmavém pozadí. Články řetězu jsou ukuty z nejčistšího zlata našeho slibu a zákona. Každý má svůj speciální a individuální tvar, svou národní charakteristiku, aby obohatil a zkrášlil celek. Řetěz se prodlužuje s každým novým článkem a sílí podle duchovní úrovně a počtu skautek v jednotlivých zemích.“

Zdroj: https://skaut-3oddil.estranky.cz/clanky/Olave-Baden-Powell.html